Kulich na scéně. Mladík se stal prvním centrem

Sezona zatáhla oponu, nastal klidový režim. Redakce NHL.com/cs se proto během července ohlíží za tím, jak si v zámořské lize vedli nejlepší čeští hráči. Dnes pokračujeme útočníkem Jiřím Kulichem z Buffalo Sabres.

Pořád to byl pro jeho kariéru jen první krok – ale zároveň dlouhatánský a hlavně učiněný správnou nohou.

Český příslib Jiří Kulich má za sebou ve 20 letech první kompletní sezonu mezi zámořskou elitou, kterou končil v postavení, o němž se nejspíš ani jemu samotnému nesnilo: v pozici prvního centra Buffalo Sabres, když míval na křídlech hvězdy Tage Thompsona a J.J. Peterku.

"Věřím tomu, že vše jde tak, jak má," řekl Kulich minulý týden pro deník Sport. "Centři se v prvním útoku dost střídali a hledalo se nejlepší řešení. Věřím, že si to snad sedlo se mnou a něčím jsem přispěl. V příští sezoně to ovšem budu muset potvrzovat," uvědomuje si.

Takovou pozici momentálně nemá žádný krajan. Češi jako elitní centři, to je poslední roky v NHL sen, nikoli skutečnost. Kulich to ale začíná měnit, od kouče Lindyho Ruffa dostal velkou důvěru.

"Myslím si, že se s ním hraje ohromně jednoduše. Velmi nadaný, velmi chytrý hokejista. Hraje správně i v obranném pásmu, nic neošidí, což nám pak tím spíš pomáhá v ofenzivě," řekl o něm v průběhu ročníku německý šutér Peterka.

Ten už přestoupil k Utah Mammoth, což je dosud nejvýraznější letní změna na soupisce Sabres. Další možná přijdou, celek od Niagarských vodopádů má za sebou další nepovedený ročník – Kulich ovšem nezklamal.

Celkem zvládl 62 zápasů s bilancí 15+9, díky čemuž skončil na děleném sedmém místě interní střelecké tabulky. Ale také měl -4 v hodnocení plus/minus (dělené 10. místo mezi pravidelně hrajícími útočníky) a jeho průměrný herní čas 14:48 minuty byl mezi pravidelně nastupujícími forvardy Sabres až desátý nejvyšší.

To vše ukazuje na jisté 'porodní bolesti', což ale pro nováčky NHL není nic neobvyklého. Podstatnější je Kulichův potenciál a to, že mu veterán na střídačce Ruff dopřál prostor.

"Vnímáme, jak neustále roste, od začátku sezony udělal velký pokrok. Je to mladý hráč, který nabírá sebevědomí. Víme, že je výborný střelec, ale dokáže hru i tvořit... Roste z něj opravdu komplexní hokejista," zhodnotil ho Ruff v únoru.

Což neznamená, že by Kulich nad sebou vídal jen nebe bez mráčků. Naopak. Nejtěžší ze všeho byl úvod, vždyť už v pražských duelech Global Series dostal Kulich doma šanci až v odvetě proti New Jersey Devils. A Sabres i kvůli jeho chybě padli.

"Snažil jsem se si celý ten večer užít, jak to jen šlo. Bohužel jsem ale udělal chybu před inkasovaným gólem, takže od té doby už jsem si to zas tak moc neužíval," psal tehdy v blogu pro NHL.com/cs. "Shodou okolností jsem odehrál svůj druhý zápas NHL a stejně jako ten v minulé sezoně to zase bylo proti Devils. Dva zápasy, dvě prohry s New Jersey – o tom týmu už nechci ani slyšet."

To byla samozřejmě nadsázka, soupeře z Východní konference by měl Kulich potkávat ještě mnohokrát. Tedy pokud si to zaslouží.

Že zadarmo nedostane nic, moc dobře poznal i v ročníku 2024-25. Ve čtvrtém duelu sezony proti Columbus Blue Jackets oslavil Kulich první gól kariéry v NHL, ve zbylých sedmi startech měl ale bilanci 0+0, a tak se zase musel tužit na farmě v Rochesteru.

"Všichni víme, jaké má Jiří ofenzivní dovednosti, ale v AHL jeho ofenzivní dovednosti vynikaly víc. Teď to není jen o číslech. Podstatné je budování důvěry. Aby Jiří dobře bruslil, byl důrazný, nic nevypustil. Tím se zajistí prostor na ledě a tedy i příležitost k naplnění ofenzivního potenciálu," líčil asistent trenéra Sabres Seth Appert.

V dalších osmi duelech po opětovném návratu mezi elitu dal Kulich znovu jediný gól – bilance 2+0 za 16 startů, to není pro útočníka lichotivá vizitka. Až pak se český talent odšpuntoval. Od 7. do 29. prosince byl s pěti trefami na děleném prvním místě statistik Sabres, k tomu přidal dvě asistence. Rozjel to.

"Začal jsem si víc věřit a tlačím se do koncovky. Ale musím v tom ještě přidat," líčil Kulich. "Když jste na téhle úrovni, přijdete na to, že není vůbec jednoduché dát gól. V AHL to bylo mnohem snazší. Teď se potřebuju dostat víc k brance, měnit úhly střel."

A pak přišel vyloženě kuriózní moment. V lednu Kulich chvíli nuceně pauzíroval kvůli zranění třísel, ale když se vrátil, poslal ho Ruff do středu elitní formace.

"Nejdřív jsem byl hráč navíc, pak jsem hrál-nehrál, následovala farma. Ale ta mi pomohla, zavolali mě nahoru, kde jsem se usadil ve třetí lajně. Pak jsem chvíli stál kvůli tříslům, zároveň mě to dostalo do první lajny, kde už jsem zůstal až do konce sezony," bilancoval Kulich pro Sport.

Pořád se nedokázal bodově rovnat Thompsonovi či Peterkovi, zbytek ročníku ale Kulich odehrál s průměrem téměř půl bodu na utkání (8+7 z 31 duelů). Jeho důležitost rostla.

"Všichni vidíme, jak si Jiří na pozici centra vede. Dokáže těžit z toho, že je levák. Pomáhá si tím na buly i v kombinaci," hodnotil ho mimo jiné Ruff.

A když se dvěma góly Kulich rozparádil proti Nashville Predators, kapitán Rasmus Dahlin se přidal do tábora těch, na které český nováček udělal dojem: "Myslím si, že jednou bude v NHL náležet k úplně nejlepším. Už teď se neztratí a je výjimečné sledovat, co ve svém věku dokáže. Je vážně velká zábava na to koukat."

V očekávané sestavě pro příští sezonu se s Kulichem obecně nadále počítá do role centra číslo jedna, jen by místo Peterky měl mít na křídle Zacha Bensona. Dál se bude učit hledat balanc mezi střelbou a tvorbou hry. Pracovat na celoplošném pojetí, které je pro střední útočníky nutností. S velkou pravděpodobností by měl hrát za Česko na Zimní olympiádě Milán Cortina 2026.

Ano, pořád má za sebou jen první kroky, ale byly ohromně důležité. A on neklopýtnul.